Vědci se dosud primárně soustředili na verbální popisy zážitků blízké smrti, ale nezkoumali grafická zobrazení od lidí, kteří daný zážitek měli. Autoři studie z Izraele (Lerner) a Belgie (Laureys a Botbol-Baum) se rozhodli tuto mezeru vyplnit.
Do studie shromáždili 15 dobrovolníků a požádali je, aby své zážitky nakreslili pomocí geometrických obrazců (např. elips, kruhů, obdélníků, čtverců nebo trojúhelníků), a tak popsali prostor, který je obklopoval. Účastníci studie potom měli popsat barvy, stupně jasu, saturace, kontrastu, průhlednosti a ostrosti, případně rozmazání.
Poté byli dobrovolníci požádáni o popisy jakýchkoli jiných vjemů, které zažili: světla, zvuků, chutí, hmatových vjemů, teploty, tlaku, vůní, bolesti, apod. Pak byli požádáni, aby se pokusili popsat své umístění, směr pohybu a rychlost pomocí šipek.
Autoři studie získané výsledky redukovali na tři modely zážitku blízké smrti:
Model 1. Vize tunelu (lidé popisovali prostor jako kónický, podobný tunelu nebo chodbě, apod.), s absencí barevných vjemů (pouze černobílé, či šedé barvy), lineární a stálý pohyb vysokou rychlostí.
Model 2. Idealizované scény (rajské zahrady, setkání se zemřelými, anděly), pomalejší pohyb. Vše je plné barev, ale postavy jsou často průsvitné, nebo mají barvy s nezřetelnými rozmazanými okraji, měnící barvy nebo v pastelových odstínech. Prostor popisovali jako kruhový, eliptický nebo sférický.
Model 3. Intenzivní světlo, které přitahuje jako magnet. Pocity osvícení, bezpodmínečné lásky, rozplynutí ega.
Jak byste popsali své vlastní zážitky blízké smrti, pokud jste nějaké měli?
Poslední zprávy týkající se lucidního snění můžete získat přes naše kanály na stránkách Telegramu, Instagramu, Facebooku