Někteří lidé uvádějí, že po život ohrožujících situacích zažili změněné stavy vědomí, kdy se ocitli mimo své tělo, kdy se setkali s duchovními postavami. Americký výzkumník Robert A. King se rozhodl tyto příběhy analyzovat z pohledu tzv. teorie sebeurčení.
Autory této teorie jsou američtí psychologové Deci a Ryan. Podle nich má člověk tři základní potřeby, které jej motivují k jednání a které jsou nezbytné k tělesnému a psychickému uspokojení. Podle Kinga jsou všechny tři při zážitku blízké smrti uspokojené:
Souvislost (potřeba být ve vztahu s ostatními lidmi). Při zážitku blízké smrti se člověk nesetkává pouze se svými zemřelými příbuznými. Často cítí, že se navrátili do svého skutečného domova.
2. Povolání k něčemu, důvěra ve vlastní schopnost splnit úkoly. Přeživší často uvádějí, že se vrátili dokončit rozdělanou práci. Ve stavu blízkém smrti se jim dostalo informace, proč je jich na Zemi třeba. A lidé, kteří se takto navrací z „onoho světa“ jsou si jisti, že jsou schopni daný úkol splnit.
3. Autonomie (svoboda volby). Někdy mají lidé pocit, že je jim dáno na vybranou, zda chtějí zůstat, nebo zda se chtějí vrátit do pozemského života. Často se pak proberou jen při pouhém pomyšlení na návrat.
Výzkumníci dodávají, že uspokojení těchto tří základních potřeb přispívá k faktu, že přeživší mají silnou motivaci prožít život naplno a mají ke světu pozitivní přístup. To jim pak dále napomáhá k rychlejšímu uzdravení, když je zapotřebí případná následná léčba.
Pokud jste zažili zážitky blízké smrti, zaznamenali jste, že by obsahoval tyto tři prvky?
Článek byl publikován v září 2022 v časopise OMEGA – Journal of Death and Dying.
Poslední zprávy týkající se lucidního snění můžete získat přes naše kanály na stránkách Telegramu, Instagramu, Facebooku